Sbor Dobrovolných hasičů byl v Ostrově založen v roce 1892. Zakladateli byli: Čeněk Chromý starosta č.p. 6, Josef Mička sarší, Jan Sigmund a Jan Melichar.
Studenti: Jan Chromý, Ignát Slavík, František Čermák a Jindřich Slavík opsali spolkové stanovy a po schválení zahájil sbor svoji činnost. První hasičskou sbrojnici si členové postavili u kostelní věže. Byla přízemní a měla dvoje vrata směrem k čp.1. Hasičů si obyvatelé vždy vážili, zvlášť v dobách, kdy byla stavení dřevěná, krytá došky nebo šindelem.
Ve 2.polovině XX.století byli hasiči přejmenováni na "Požárníky". Nové století však vítali opět jako "Hasiči".
První motorovou stříkačku předala obec sboru po posvěcení 9.5.1939. Použita však byla již 19.5.1939, když po úderu blesku hořela střecha transformátoru u fary. V tomto roce byla přestavěna zbrojnice na jednopatrovou budovu s vraty k čp. 47. V patře byla klubovna a úložna výstroje.
V naší obci , tak jako jinde, zuřilo mnoho požárů. Z dávnějších dob jich mnoho zaznamenáno nemáme.
Roku 1621 vyhořel celý Ostrov včetně rychty Martina Hlavatého a zřejmě i kostela, neboť, "znovuuvedení ctihodného kněze Bartoloměje do našeho chrámu" bylo až v roce 1637.
Za požáru v r. 1819 vyhořelo větší množství domů a také panská hospoda, když oheň vypukl přes čtyři domy.
1.4.1881 ve 21 hodin vznikl oheň v č.p. 3 a vyhořely domy 1 až 9.
15.2.1893 ráno vyhořela stavení č.p. 48, 49 a 50.
Dne 15. června 1894 ve 4,30 hod zničil požár stavení 89 a 110.
Obrovský požár vypukl 13.6.1896 v 10,35 hod v domě č.p.30. Za prudkého větru zasáhla plameny protější budovy a v krátké době bylo zničeno 24 domů na "Dolním konci". O život přišla Veronika Fialová, která se udusila splodinami. Popálenou Barboru Kalábovou zachránil Norbert Kohout. Celková škoda činila 23 000 zlatých z čehoš pojišťovna uhradila 14 000 zl. Mimo místních , zasahovali hasiči z Obyčtova, Sazomína, Radostína, Kotlas, Březí, Radešína, Bohdalce, Hlinného, Jam, Krásněvsi, Řečice, Dolní Bobrové a Žďáru. O tomto velkém ohni psal pan Chromý svému bratrovi do Ameriky.
Ten mu odpověděl, že to už věděl. Dočetl se to v Chicagu v novinách.
18. října 1901 večer začala hořet stodola v č.p. 7. Opětovně vyhořely domy č.p. 5,6,7,8,9, potom chalupa č.p. 82 i obecní kovárna.
2.6.1902 ve 3 hodiny shořelo stavení č.p. 101.
3.6.1902 v 11 hodin shořelo stavení č.p. 86.
3.2.1909 vyhořelo stavení č.p. 68.
5.7.1957 byla bleskem zapálena střešní část hospodářských budov v č.p. 5. Rychlým zásahem byl oheň zastaven.
26.12.1972 ve 20,30 hod vypukl požár v obytném stavení č.p. 46 a zachvátil také hospodářskou část. Za prudkého větru se oheň rozšířil i na hospodářské sbudovy č.p. 47 a 48. Dům č.p. 46 vyhořel do základů a doposud nebyl obnoven.
V roce 1984 začalo Zemědělské stavební sdružení Žďár n.S. zpracovávat projekt na stavbu nové požární zbrojnice. Z jara r. 1986 byla stavba zahájena položením zemního elektrickéhokabelu od transformátoru na místo stavby. Pro potíže s hloubením základů se stavba rozběhla naplno až na podzim.V závěru roku 1988 proběhla kolaudace požární zbrojnice! Stavba je jednou z dominantních budov Ostrova s číslem popisným 246. V současné době zde sídlí i obecní úřad.
V červnu 1993 došlo před č.p. 12 a 13 k požáru nákladního automobilu převážejícího starožitný nábytek. Přes rychlý zásah zůstal z auta nepojízdný vrak.